Hra

18. – 21. století, Severní Amerika

rybnik parba

Rybníkový hokej je téměř identický s indoorovým ledovým hokejem, jenomže se hraje venku a nejčastěji na jezeře nebo nádrži. Turnaje v rybníkovém hokeji se účastní čtyři hráči na čtyři, avšak při neformální hře není počet hráčů v týmu předem stanoven. Brankáři v rybníkovém hokeji nejsou, branky mohou být rozsahem od regulérních hokejových až po špičky bot diváků.

 Popularita tohoto hokeje od jeho počátků prudce roste, oficiální turnaje v rybníkovém hokeji najdete po celém světě. Turnaje v rybníkovém hokeji vnesly myšlenku přeměny spontánních mládežnických hokejových zápasů na vážný druh umění. Velikost a tvar kluziště může být různý, nejčastěji mají podobu standardní ledové plochy stadionu. Jako mantinely se někdy využívají desky, ale dobrou náhradou je i sníh. V průběhu některých hlavních turnajů se používají oficiální hokejové desky. Například kluziště v U. S. Šampionátu v rybníkovém hokeji je uspořádané do 155 stop (47m) dlouhých oválů.

Výstroj

S ohledem na to, že rybníkový hokej odrazuje od tvrdého fyzického kontaktu, příslušná výbava je jednoduchá. Přilby nejsou povinné, jejich nošení však ze zjevných bezpečnostních důvodů patří k pozdějším trendům. Populární je taky používat chrániče holení. Většina hokejových nadšenců se z důvodu nízkých teplot rozhodne nosit rukavice, nosí je rovněž proto, že rukavice poskytují bezpečnost před neúmyslným sekáním hokejky či řezáním bruslí. K dalšímu nářadí, které přímo koresponduje se základní hokejovou výstrojí, patří hokejka, brusle a puk. Branky jsou často ručně zhotovené ze dřeva či bot. V klasických zápasech v rybníkovém hokeji mnohokrát vypomáhají i provizorní síťky.

 

Zdroj: Anderson,Madelyn Klein (2000); North American Indian Games; Franklin Watts; obrázky jsou pouze ilustrační