Rozhodčí

Měli bychom se pozastavit i nad rozhodováním zápasů. Pozice rozhodčího ještě nebyla tak propracovaná jako dnes. Rozhodčí měl své místo mimo led a na ploše se pohyboval pouze při zahajování hry, ovšem v botách. Podle tehdejších pravidel mohl domácí tým kdykoliv rozhodčího vyměnit. Nebylo nic zvláštního, že byl rozhodčí vyměněn i osmkrát, než začal vyhovovat domácímu týmu.

rozhodci

Všechno závisí na kapesníku

V této době bylo i určování regulérnosti gólů teprve v plenkách. Branku tvořily dvě kolmo k zemi zapíchnuté tyče, mezi kterými byl volný prostor. Brankový rozhodčí stál několik stop za hrací plochou a “vstřelený” gól signalizoval zamáváním kapesníkem, který měl zastrčený v košili. Rozhodčí ovšem mnohokrát vstřelenou branku přehlédl, protože v cestě mezi jím a střelcem stál pouze brankář. Musel tak uhýbat puku či holím dorážejících hráčů.

V dnešní době si na rozhodčí stěžujeme, kde můžeme :). Dřívější brankový rozhodčí stál jen malý kousek od fanoušků a velmi často při vstřelené brance kapesník uklidil znovu na místo a hra pokračovala. Důvod byl jednoduchý – strach. Hru pomohl zdokonalit až nápad jistého Francise Nelsona, který se procházel po přístavu a do oka mu padla rybářská síť, kterou napnul na tyče a dal tak pokoj všem dohadům o regulérnosti vstřelené branky.

 

Zdroj: blog Hokejové legendy na GamePark.cz